Pohádková

Páter Konijáš

Pohádková 
D         Hmi                 Emi             D 
Doba nás žene dopředu a  učí  neotáčet zpátky, 
Jít tvrdě za svým cílem, kašlat na pohádky. 
 
A někdy hlavou zní ti podivná změť hlasů 
Zoufale volá obrať se jdi proti proudu času. 
 
R: 
Tak zkus si chvíli žít svůj pohádkovej sen,vyplivnout zloby zášti hnusně hořkej hlen. 
Kdo neví jak pohádku najít no tak ať jde sem,přes bludnej kořen a pak rovnou za nosem. 
 
Snad ještě umíme si  hrát,vždyť život je tak krátký, 
Hrát umíme si snad  ,skákat z pohádky do pohádky. 
 
Uvěřit pohádkám kde skutečné je co skutečné není 
Koupat se v touze ,poslouchat roztodivná vyprávění 
 
R: 
Tak zkus si chvíli žít svůj pohádkovej sen,vyplivnout zloby zášti hnusně hořkej hlen. 
Kdo neví jak pohádku najít no tak ať jde sem,přes bludnej kořen a pak rovnou za nosem. 
 
 
Tvůj svět může změnit jak obrácená strana mince. 
Být snovým světem pohádek a Malého prince. 
 
Může být hebký jako polštář tvojí dětský  postele. 
Svět rukou podaných,kde ještě pořád najdeš přítele. 
 
R: 
Tak zkus si chvíli žít svůj pohádkovej sen,vyplivnout zloby záště hnusně hořkej hlen. 
Kdo neví jak pohádku najít no tak ať jde sem,přes bludnej kořen a pak rovnou za nosem. 
 
Nikdo ti slovem neublíží , zvoň pohádkovým zvoncem 
A všechny příběhy jsou tady vždycky s dobrým koncem. 
 
Možná pak pochopíš že  dá se klidně volně  dýchat, 
Pohádek svět s tím obyčejným šedým prostě smíchat.