18.11.1989.

Nohavica Jaromír

Dozněly salvy slávy, 
je ticho básníků. 
Tam dole u Vltavy 
kruší se z pomníků. 
Kámen se na prach drolí 
v tom rytmu odvěkém, 
čas o slepecké holi 
mlátí mě pendrekem. 
Václav svým tupým kopím 
oblohu probodá, 
dláždění města kropí 
krev jeho národa. 
U kavárenských stolků 
si v mezích zákona 
huláká kdekdo polku. 
Svatba se nekoná. 
Zpod domů plných světel 
valí se divný puch. 
Ve sklepě klimbá Léthé 
a zavírá se kruh. 
Dozněly salvy slávy 
a křižník rezavý 
pomalu kráčí davy 
k pramenům Vltavy.