Život nejni funebráckej vůz

Ryvolové bratři

            Golémovi k čtyřicátinám 
 
Když ti hrajou nervy smutný blues 
když jsi pod palbou arkebuz 
neusínej noc je krátká 
vzpomínka je postel vratká 
skřípe jako funebráckej vůz 
 
Zaplať pánbu za ty dary 
že se vejde do kytary 
vajglů pár a večer plnej hrůz 
Těžký je žít a nemít vůbec žádnou vrásku 
marný je klít a přitom zbytečně mít rád 
lepší je pít a nemít vůbec žádnou lásku 
vo všechno hrát a pokud možno neprohrát 
Pro vočí pár se vyplatí dát život v sázku 
jak léta jdou tak člověk vidí že se bál 
věřit sám sobě a mít štěstí na provázku 
a nemít strach aby ho vítr neurval 
Když ti osud lásku nadělí 
fofrem sháněj strážný anděly 
i těm svatejm dá to dřinu 
vyléčit tu kocovinu 
kam ste se mí lásky poděly 
Život není žádný peří 
nestůj u zavřených dveří 
šlapej dál a neztrať naději