Slunce a stín

Ryvolové bratři

Schovalo se slunce za komín 
vrhlo na mě dlouhatánský stín 
já schovávám se do stínu 
utápím se ve spleenu 
čekám až mě někdo pochopí 
Mraky které po obloze jdou 
za ruce se držet nemohou 
já obě ruce prázdné mám 
za mraky je posílám 
snad mě za ně slunce uchopí 
Se mnou si slunce povídá 
říká mi: Vyjasni tvář 
v náruči mraků Tě kolíbá 
posílá mi svou zář 
Se sluncem jsem já kamarád 
 
Se sluncem jsem ja kamarád 
s ním se neumím bát 
každý den na mě zamrká 
chodí si se mnou hrát 
Kde je komín dlouhatánský stín 
slunce zašlo a stín zmizel s ním 
tma je hrozně hluboká 
prach Ti padl do oka 
asi se v těch slzách utopím 
Nebreč holka vždyť on Tě má rád 
nesmíš si to všechno hned tak brát 
nač utápět se ve splínu 
a schovávat se do stínu 
když se zase slunce objeví 
Vždy ráno