Ten den

Ryvolové bratři

Eddymu 
 
 
Ten den až vyjdu z basy ven 
slunci tvář pohladím 
a ptákům v lese hlasy všem 
do rag-time vyladím 
a rosu z trávy budu pít 
a s kytkama si hrát 
přestanu brečet hrát a klít 
a budu klidnějc spát 
Ten den je hrozně vzdálenej 
jak koráb v moři hvězd 
jak písek prašnejch cest 
jak brány bílejch měst 
Až za mnou hlučně zapadne 
vod brány těžká mříž 
z prsou mi kámen upadne 
poběžím k lidem blíž 
najdu si zemi polední 
vítr ten cestu zná 
ta cesta bude poslední 
a duši vyrovná 
 
A až mi bachař pokyne 
ne že bych vo to stál 
zamávám taky proč ne 
a cestou pudu dál 
zmizí mi věčný prokletí 
nikdo mě nezpráská 
pták smutku k nebi uletí 
déšť tvář mi polaská