Pavučiny tvých řas

Ryvolové bratři

Stále dál do stráně cesta stoupá 
dobře znám ten podvečerní čas 
slunce zapadá 
ve vlastní krvi koupá 
celý kraj pavučinou tvých řas 
Stále dál se kolem lidé mění 
odchází a přicházejí zas 
ty se neměníš 
kdo tohle neocení 
zůstává jen městu napospas 
Stále dál do tebe lidé ryjí 
vyvádí když ukážeš jim tvář 
neboj se a dál 
hvízdej svou melodii 
ve které je všechna slunce zář 
Ty jsi nejkrásnější holka 
ze všech nejkrásnějších holek 
který denně potkávám 
Kdybych neznal tvoji tvář 
řek by jen lhář že já se 
nerad s tebou setkávám 
Vídám tě zadumanou 
jednou týdně 
věř mi že to nestačí 
takhle mojí touhu planou 
poznáš jenom ty 
má přírodo