Obyčejný toulání

Ryvolové bratři

Jak se na to zpátky dívám 
měl jsem odjet někam jinam 
cestou která nevedla by zpátky 
když jsem se po jedné ztratil 
z druhý jsem se zase vratil 
málo bylo těch co rovný jsou 
 
Odvahu když srdce nemá 
hrdost když je poplašená 
tvoje ruka přesto zbraně svírá 
Roky jdou do zapomnění 
v životě se všechno změní 
naděje poslední umírá 
Obyčejný čekání 
pořád stejný toulání 
jako bys na holku čekal 
před náhodou šťastnou smekal 
celej život pořád jenom čekáš 
na příští den 
 
Vobyčejný toulání 
pořád stejný čekání 
do světa se nepodíváš 
když stojíš u vrat a zíváš 
celej život pořád jenom čekáš 
na příští den 
Zbytečně je volat štěstí 
když nemáš dost silný pěsti 
abys ho moh pevně v ruce svírat 
Nevyhneš se modrejm dálkám 
soubojům a myším válkám 
jenom musíš vědět kudy jít 
 
Do zbytečně lítejch roků 
nevedou stopy tvejch kroků 
když se umíš kolem sebe dívat 
Jako mraky nebem plynou 
najdeš i ty cestu jinou 
stačí jenom sebrat se a jít