Mramorovej rám

Ryvolové bratři

Kapitánu Kidovi 
 
 
V podvečer vítr ulicemi vál 
a šikmý proudy vod městem hnal 
svý počasí vybral si obr král 
když umírá aby mu vítr hrál 
 
Leskne se asfalt kutálky marš hřmí 
a kondukt zatáčí do hradební 
na piedestalu trčí kámen král 
sám na sebe se dívá jak si přál 
 
Už neví že chtěl Jůlii dát řád 
a slunce pro něj přestalo už hřát 
ví jenom že je studenej a sám 
a že ho čeká mramorovej rám 
 
Šest koní sedmej vozka vosmej král 
protokol rozehrává rituál 
královna levým okem hází hák 
a déšť se zatím v měkký hlíně vsák 
 
Jde primátor co hrál s ním baccarat 
jdou holky co je měl mít jen on rád 
a holka co jde s břichem v průvodu 
má k slzám asi spoustu důvodů 
 
První za rakví ceremoniář 
má battledres a zkormoucenou tvář 
plechový prsa sametovej tác 
a na něm zlatej svatej Bonifác 
 
A déšť se leje dál a koně jdou 
naposled hodil hrobník lopatou 
pak zůstal stát jak mramorovej sloup 
a po šedivým dešti vokem loup 
 
Páter má spoustu řečí latinskejch 
a jak to bejvá vprostřed věty kejch 
svíčkový báby už začaly štkát 
a déšť šlehá faráři pod ornát 
 
Dva metry pod zem král jde v klidu spát 
a nikdo se ho nemusí už bát 
do dálky traumarš vítr zahání 
a umíráček hranu vyzvání 
Žil jako každej druhej člověk vobyčejnej král 
měl za oknama kaktusy a po hospodách hrál 
hrál na kytaru na banjo a k tomu zpíval 
že na světě je bezvadně a upřímně se smál 
Měl vošoupaný džíny a svetr vytahanej 
a při pondělku po víkendu bejval ztahanej 
to že měl lidi rád a nikdy nechtěl zůstat sám 
tak nakonec mu připravili mramorovej rám 
 
Zde je verze jak ji nahrál Kapitán Kid 
Ten večer vítr ulicema vál 
a šedý proudy vody městem hnal 
svý počasí vybral si obr král 
když umírá aby mu vítr hrál 
 
Už neví že chtěl Jůlii dát řád 
a slunce pro něj přestalo už hřát 
ví jenom že je studenej a sám 
a že ho čeká mramorovej rám 
Žil jako každej jinej člověk obyčejnej král 
měl za voknama kaktusy a po hospodách hrál 
hrál na kytaru, na banjo a k tomu zpívaval 
že na světě je bezvadně a upřímně se smál 
Měl prošoupaný džíny a svetr vytahanej 
a při pondělku po víkendu bejval ztahanej 
to že měl lidi rád a nechtěl nikdy zůstat sám 
tak nakonec mu připravili mramorovej rám 
Šest koní sedmej vozka vosmej král 
protokol rozehrává rituál 
královna levým vočkem hází hák 
a déšť se zatím v mokrý hlíně vsák 
 
Jde primátor co hrál s ním baccarat 
jdou holky ktery směl jen on mít rád 
ta malá co jde s břichem v průvodu 
má k slzám asi spoustu důvodů 
 
Má páter spoustu řečí latinskejch 
a jak to bejvá vprostřed věty kejch 
svíčkový báby už začaly štkát 
a déšť šlehá faráři pod ornát 
 
Dva metry pod zem král jde v klidu spát 
a nikoho se nemusí už bát 
do dálky traumarš vítr zahání 
a umíráček hranu vyzvání