Vzpomínky I.

Dobeš Pavel

Jednu z hlavních rolí, kromě totemu, 
a kromě sáčku soli, jež přijde k chuti každému, 
krom krabičky sirek, kromě hvězdy na vestě, 
kromě ptačích pírek, co tak sluší nevěstě, 
jednu z hlavních rolí, krom cesty daleký, 
kromě srubu v údolí a klajmu u řeky, 
krom tabákovejch listů, nahňahňanejch do dýmky 
v trampském hnutí hrají vzpomínky. 
 
Též u ohně si sednu, mám jeho teplo rád, 
poslouchám, jaký byl kdo voják, jak dobrý kamarád, 
a další jako student kam se chodil prát, 
a jiný už jak dítě jaký býval desperát, 
též u ohně si sednu, vlastně nevím proč, 
poslouchám těch lidskejch řečí kolotoč, 
v hlubinách vrže osa země, vlci vyjí na měsíc, 
jen já jak bych paměť neměl, jak neměl bych co říct ... 
 
Všechny z mých nejranějších vzpomínek 
vzpomínek, vzpomínek 
kromě snad nepatrných výjimek 
odložil jsem do plínek.