To tílko sošky

neznámý

                                 polka, Eb, 16 taktů 
 
   Eb                        B7 
1. Šel jsem jednou za večera tichou ulicí, 
                   Ab    B7    Eb 
   potkal jsem tam mladé děvče v plášť se tulící. 
   Eb                      Ab 
   Mrštná byla jako kočka, zdobila ji bílá liška, 
   Eb         B7         Eb 
   postavičku měla krášlicí. 
 
            Eb               B7 
R: To tílko sošky, ty štíhlé nožky, 
                                 Ab Eb 
   průsvitné, jéminé, najland punčošky. 
                            B7 
   Ten ovál boků, ta jiskra v oku 
                        Eb B7  Eb 
   a ještě něco víc, co nelze říct. 
 
2. Přistoupím a ukloním se, ptám se, je-li vhod, 
   byl by, slečno s bílou liškou, milý doprovod? 
   Než uplynul moment malý, střevíčky už cupitaly 
   po mém boku s větrem o závod. 
 
R: To tílko sošky... 
 
3. Po schodech já bez rozmyslu hned jsem za ní šel 
   a v tom malém pokojíčku políbení chtěl. 
   Byla trochu nedočkavá, mně se zatočila hlava, 
   když jsem viděl zas a zas a zas: 
 
R: To tílko sošky... 
 
4. Lampa zhasla v tichém šeru, její dech se třás, 
   jako řeka se jí třpytil rozpuštěný vlas, 
   pak si lehla na otoman, začal nejkrásnější román, 
   který jsem až dosud nedopsal. 
 
R: To tílko sošky...