Jerry vlčák

táborová klasika

Ami                            E7                      Ami 
Na severu chajdu měl dřevěnou, říkal, že je život samý blud 
                                E7                     Ami 
winchestrovka byla jeho ženou, Jerry vlčák jeho věrný druh 
Dmi                     Ami   Dmi                       Ami  E7 
Radoval se starý lovec koží, že se jeho kořist stále množí 
Ami                           E7                          A 
a když večer u krbu se hřál, se svým Jerrym takto rozmlouval 
 
   A                                  E 
R: Jerry, starý brachu, jsme tu stále sami 
                                  A 
   nikdo nechce snášet krutý osud s námi 
                                 E 
   až nás do propasti krutá ruka srazí 
                                A   Ami 
   nikdo nezapláče, že tu někdo schází 
 
Když se jednou vrátil z města domů, přivezl si olovo a prach 
přivez` sobě také mladou ženu, první kvítek, na který kdy sáh 
Říkával ten starý lovec koží, že se jeho kořist stále množí 
a když večer u krbu se hřál, Jerry vlčák zalez, jakoby se bál 
 
R: Jerry, starý brachu, už tu nejsme sami 
   žena bude snášet krutý osud s námi 
   až nás do propasti krutá ruka srazí 
   žena si zapláče, že tu někdo schází 
 
Jednou našel chatu opuštěnou, unikl mu první jara květ 
tu, co kdysi nazýval svou ženou, chaos města nevrátí mu zpět 
Trpce se jen usmál lovec koží, zkušenosti životem se množí 
když pak vítr od severu vál, vlčák Jerry tiše naslouchal 
 
R: Jerry, starý brachu, už jsme zase sami 
   žena nechce snášet krutý osud s námi 
   až nás do propasti krutá ruka srazí 
   nikdo nezapláče, že tu někdo schází