Všední den

Ryvolové bratři

                                                          1973 
 
      A                                                     E7 
Každý ráno když mi budík přetrhne ten ze všech nejkrásnější sen, 
                                                          A 
podívám se na kalendář abych zjistil jestli je zas všední den. 
    A7                                                    D 
Nasadím tvář číslo sedm což je nepřístupnej velmi přísnej pán, 
       E                                               A 
pak do sebe kopnu rum, zapálím cigáro a z vokna se podívám. 
 
Zatracenej všední den už zase nasypal do ulic mraky lidí. 
Kam ty lidi pořád choděj, to ví jenom Pánbů ten do toho vidí. 
Každej den je stejnej záleží jen na tom jestli Sparta vyhraje, 
nebo kolik piv si urazil a kdy ten blbej sníh už roztaje. 
 
     D          E7            A   F#mi 
R: A takovej je každej všední den. 
     D          E7            A 
   A takovej je každej všední den. 
 
Všechny lidi který potkávám už dávno podle vobličeje znám. 
Bojovníci z fronty na maso a hudebník co má za sebou flám. 
Tohle sídliště tu stojí bratru osmnáct nebo dvacet let 
a já šlapu stejným sajrajtem a divím se že furt se točí svět. 
 
Neznám horší věc než dělat práci kterou nikdy nebudeš mít rád, 
když jdeš kalným ránem na šichtu a víš že všechno bude tě zas štvát. 
Stejný lidi stejný řeči stejný kladivo a zelenej salám, 
každý tři minuty dvacet vteřin cvakne v mašině co je tvůj pán. 
 
Do mozku ti buší staccato a ty jsi dávno odvyk dětskejm hrám, 
kladivo je lehkej kulomet svou kůži máš furt jeden žhavej šrám. 
Vajgla kouříš na třikrát a s tebou nejvíc kouří tenhle žhavej krám, 
pak se koukneš z okna ven a vidíš že si takhle blbej jenom sám. 
 
R: A takovej je ... 
 
Pak se vrátíš domů a máš dojem že si tohle všechno jednou znal, 
cvakne zámek ve dveřích, zasyčí plyn a televize a tak dál. 
Tak se sebereš a práskneš dveřma kdo by taky vo vobrázky stál 
a jdeš mezi živý lidi, abys poznal věci který's nepoznal. 
 
Jenomže hospoda je kamarád jen pro toho kdo neví jak má žít 
objednáš si pivo a pak s hrůzou čekáš na to co se bude dít 
za pět minut šest se zvedne celá hospoda a někdo zařve klid 
Dobrý večer když se ozve Večerníček začneš udiveně klít 
 
Na světě je spousta věcí který nepochopíš kdybys žil sto let, 
nemáme to sice lehký ale někdy stačí k růži přivonět. 
Ono se zdá občas, že to člověk nevydrží, a že příjde the end. 
Jenže všední den je od toho aby ses tím víc těšil na víkend. 
 
R: |: A takovej je ... :|