Šestačtyřicátej

Ryvolové bratři

                                  1973 
 
   A7 
My měli camp tam co stával ten mlejn 
 
jak vyhořel a nikdo neví proč 
   D7 
my vždycky táhli k místům zapadlejm 
    A7 
tam líp zněl náš střeleckej kolotoč 
    E7                          D7 
nám tenkrát vítr hrával v uších blues 
  A7 
a každej z nás byl víc než jenom haur 
  E7                         D7 
a ve fasádě z prostřílenejch blůz 
    A7              E7               A7 
byl pro nás Kristus míň než Schoppenhauer 
 
Nám bylo jasný že je válka vůl 
a kapsy pořád plný nábojů 
z nás každej byl jen slepej somnambul 
z rozprášenejch válečnejch praporů 
my nevěděli tenkrát že je zlý 
když máme místo chleba v ruce nůž 
a tak jsme byli bojem posedlí 
že každej z nás byl v sedmnácti muž 
 
Co my tam bože vystříleli ran 
ve vočích smrt pár chlupů pod nosem 
my netušili že "No passaran" 
se nespojuje z žádným patosem 
A holky pro nás byly jenom stín 
dyť neuměli ani nabít Brenn 
nám krví plála barva jeřabin 
a tabákem čpěl vyplivnutej hlen 
 
Tak jezdili jsme dlouho na ten flek 
a stříleli sme líp než znali psát 
a každej z nás byl White nebo Black 
a sháněli sme obvaz kolikrát 
pak jednou večer objevil se chlap 
a to byl konec všem nevinejm hrám 
on jak se koutkem usmál spouští klap 
a povídá: Davaj brot já hlad mám. 
 
Nám bylo jasný že to není fór 
ten chlap měl voči ze kterejch šel strach 
a já teď vím jak zní andělů chór 
když slunce tluče mozku na poplach 
Pár dlouhejch vteřin bylo slyšet jen dech 
a vítr co si v borovicích hrál 
pak od Steveho ruky plamen šleh 
a výstřel dozněl tam co ten chlap stál 
 
My stříleli jak smyslů zbavený 
a Pade pustil zbraň a zařval " Dost! " 
Jen kouř vytékal z hlavně kalený 
a z ruky krev a mrtvej byl náš host 
Že každej z nás je slepej somnambul 
my nevěděli tenkrát že je zlý 
nám bylo jasný že je válka vůl 
a najednou jsme byli dospělí 


Zdroj: http://zpevnik.wz.cz