Honec krav (

Hála Karel

     Hmi                 D 
Po zasmušilé pustině jel starý honec krav 
    Hmi                     F#mi 
den temný byl a ševelil jen vítr v stéblech trav 
                 	 	Hmi 
tu honec k nebi pohledl a v hrůze zůstal stát 
      G                        Hmi 
kdy z rozervaných oblaků viděl stádo krav se hnát 
 
   Hmi        D          Hmi      G    Emi Hmi 
R: Jipija-é  jipijajou, to přízraky táhnou tmou 
 
Ten skot měl rohy z ocele a oči krvavé 
a na bocích mu plápolaly cejchy rezavé 
a oblohou se neslo jejich kopyt dunění 
a za nimi jeli honáci až k smrti znavení 
 
R: Jipija-é ... 
 
Ti muži byli zsinalí a kalný měli zrak 
a marně stáda stíhali, jak mračno stíhá mrak 
a proudy potu smáčeli jim tvář a košili 
a starý honák uslyšel jejich jekot kvílivý. 
 
R: Jipija-é ... 
 
Tu jeden z nich se zastavil a pravil:" Pozor dej, 
svou duši hříchu uvaruj a ďáblu odpírej 
bys nemusel se věčně věku tady s námi štvát 
a nekonečnou prérii, tahle stáda s námi hnát.