Příběh šílenýho hráče

Ryvolové bratři

                                   1984 
 
    Dmi                 A7        Dmi 
Tam na pasece u lesa je kopa rozvalin 
C7  F                        Bb        A7 
pár vohořelejch trámů, jinak kopřivy a blín 
    Dmi                    Gmi          F  A7 
v noci tam slyšíš kytaru a divnej řev a pláč 
    Dmi                         A7         Dmi 
nad ruinou na prach spálenou kvílí šílenej hráč 
 
    Byl to Bak 
 
Tam kdysi knajpa stávala, snad někdo z vás ji znal 
já tenkrát taky s kytarou jsem v šenku sedával 
tam bylo vždycky pití dost a dobrý muziky 
než přišel smutnej konec týhle lesní putyky 
 
    Byl to Bak 
 
Když na jaře sníh odplaval a přijel první vlak 
z něj divnej hobo vyskočil, měl kytaru a vak 
oči mu peklem svítily, když do hospody vlez 
a rázem bylo ticho, jenom v koutě zavyl pes 
 
    Byl to Raf 
 
Co takhle trochu muziky - ten divous hovoří 
a do strun ruku bachratou s rámusem zaboří 
a prsty se mu rozběhly, jak myši hladový 
tak začal děsnej večírek v tý chýši jedový 
 
    Byl to Bak 
 
My sotva sme mu stačili, von jako blázen hrál 
a jako šnelcug bez brzdy akordy fofroval 
ta ruka mu jen svištěla jak namydlenej blesk 
a ve vočích měl šílenej a nebezpečnej lesk 
 
    Byl to Bak 
 
Hráli jsme třetí hodinu rychle jak vichřice 
a leckterýmu hráčovi už klesla palice 
jen tenhle ďábel kytarovej nepřestává hrát 
až stala se ta strašná věc, co musela se stát 
 
    Byl to Bak 
 
Když struny začnou praskat a my popadáme dech 
a puchejře jak višně máme dávno na prstech 
tu vozejvá se rachot, jak když padaj kameny 
vod ruky se mu zablejskne, vyšlehnou plameny 
 
    Byl to Bak 
 
My jenom voči valíme, jme v šoku drobátko 
co s jedním chlapem udělá hořlavý trsátko 
než barman z dveří vyletí, hasiče zavolá 
jak táborák už celá krčma jasně plápolá 
 
    Byl to Bak 
 
Už z vokna chlapi sypou se a zdrhaj do dálky 
a voheň hučí salónem a bouchaj kořalky 
tři dny a čtyři noci požár tuhle knajpu žral 
a do posledka šílenej hráč na kytaru hrál 
 
    Byl to Bak 
 
Kdo pořádně nás poslouchal, ten už se nediví 
že tenkrát vohněm skončilo to hraní strašlivý 
ten ví, že hráči šílený neutečou trestu 
a když už chci hrát trsátkem, tak jenom z azbestu