Rosnička

Lutka Petr

    A               E         D             A 
1. Seděla rosnička na žebříku a bylo pěkný počasí, 
                   E               D                E     A 
   zachtělo se jí koukat na svět, na horní příčku vlezla si, 
                      E          D                 A 
   já na to koukal s potěšením, neb rosničky si vždycky cením, 
                       E           D            E          A 
   řek' jsem si tedy:"Bude pěkně, to můžu jíti ke svý slečně." 
 
     A         E                A 
R: Krásnej je letní čas, když sluníčko svítí, 
             E        A 
   ptáčkové ševelí a seno voní, 
                 E            A 
   tu chodím k svojí slečně, nosím jí kvítí, 
                 E             A 
   když se mnou není, tak si zpívám o ní. 
 
    A    E         A        D        A 
2. Byla letní neděle a mně bylo vesele, 
            E            A              E           A 
   oblík' jsem si nový kvádro, předtím samozřejmě prádlo, 
                  E         D           E   A 
   pak sluníčko svítilo, a to rosničku čílilo, 
                E         D             E   A 
   v žáru bylo horko jí, tak si slezla doleji, 
                        E 
   jak jsem to viděl, hrůzou jsem zbled', 
    D                     E     A 
   radši jsem si k tomu hnedka sed', 
                           E                        A 
   šťoural jsem hůlkou do rosničky, ať už se pustí dolní příčky, 
               D          A               E           A 
   a povyleze kousek nahoru, postrkoval jsem tu potvoru, 
                  E              D             E   A 
   rosnička byla jako klíště na dolní příčce přibitá, 
                       E         D          E    A 
   tak jsem jí nabral na bičiště a vyhodil do žita. 
R: 
 
    A       E         A           D      A 
3. Pán v rádiu hrdě hlásal: bude pěknej den, 
              E            A            E     A 
   řek' jsem si, že žába lhala, a šel klidně ven, 
                 E                   D                     E   A 
   já a slečna chodili jsme hájem, květiny jsme do kytice trhali, 
                   E                  D 
E   A 
   slepí k světu, nic jsme neviděli, že se bouřka každou chvíli 
přivalí, 
              E                        D 
E    A 
   díky tomu jen, že nejsme z cukru, přečkali jsme průtrž, která 
nastala, 
                  E                    D                     E 
A 
   slečna teďka chodí hájem s jiným, prý mě kvůli pitomosti nechala. 
 
R: Krásnej je letní čas, když sluníčko svítí, 
   ptáčkové ševelí a seno voní, 
   teď hledám svoji žabku, prohlížím kvítí, 
   každýho zpovídám, zda neví vo ní.