Stříhali dohola malého chlapečka

Mišík Vladimír / Etc.

G               C 
Stříhali dohola malého chlapečka 
Ami           D 
kadeře padaly k zemi a zmíraly 
G             C 
Kadeře padaly jak růže do hrobu 
D                Ami     Emi 
železná židle se otáčela 
 
Šedaví pánové v zrcadlech kolem stěn 
jenom se dívali, jenom se dívali 
že už je chlapeček chycen a obelstěn 
v té bílé zástěře kolem krku 
 
Jeden z nich Kulhavý učitel na cello 
zasmál se nahlas a všichni se pohnuli 
Zasmál se nahlas a ono to zaznělo 
jako kus masa když pleskne o zem 
 
C Ami7 D G 
 
 
Učeň se dívá na malého chlapečka 
jak malé zvíře se dívává na jiné 
ještě nechytit a rváti si z cizího 
a už přeci 
 
Ráno staví svou růžovou bandasku 
na malá kamínka, na Vincka chcípáčka 
a proto učňovy všelijaké myšlenky 
jsou vždycky stranou a trochu vlažné 
 
 
Toužení svědící jak uhry pod mýdlem 
toužení svědící po malé šatnářce 
sedává v kavárně pod svými kabáty 
jako pod mladými oběšenci 
 
 
Stříhali dohola malého chlapečka 
dívat se na sebe, nesmět se pohnouti 
 
nesmět se pohnouti na židli z železa 
D        Ami     Emi 
už mu to začlo