Sudičky

Nohavica Jaromír

     G         D           C         D    G 
1. Tři sudičky u kolébky, hoj-hoj, stály mi, 
                D           C        D    G 
   podle tvaru mojí lebky, hoj-hoj, věštily, 
                   D           C        D     G 
   já jsem zrovna dělal kaku, hoj-hoj, do plenek, 
                   D            C        D    G 
   nechápal jsem smysl jejich, hoj-hoj, myšlenek. 
 
        G            D    C     D       G 
R1: : Hoj-hoj-hola-hoj, budoucnost je boj, 
                     D      C         D      G 
       hoj-hoj-hola-hoj, a tak se, chlapče, boj! : 
 
 
2. První babka byla mírně, hoj-hoj, obézní, 
   ta mi přála ruku krásné, hoj-hoj, princezny, 
   ať s ní strávím ve svém loži, hoj-hoj, co to dá, 
   čili, jak to zpívá Samson, hoj-hoj, pohoda. 
 
R1: 
 
3. Druhá babka byla zloduch, hoj-hoj, od kosti, 
   snad proto mi přivěštila, hoj-hoj, starosti, 
   jenom ať se hošík trochu, hoj-hoj, potrápí, 
   ať je jeho princeznička, hoj-hoj, na chlapy. 
 
R1: 
 
4. Třetí řekla:"Holky, vy snad, hoj-hoj, blbnete, 
   víte, jaká nemoc vládne, hoj-hoj, ve světě, 
   ať zavládne v jeho žití, hoj-hoj, idyla," 
   vzala nůž a fik! a věštby, hoj-hoj, zrušila. 
 
R2: : Hoj-hoj-hola-hoj, budoucnost je boj, 
       hoj-hoj-hola-hoj, a tak se, chlapče, hoj! : 
 
 
5. Z toho plyne poučení, hoj-hoj, pro všecky, 
   každý problém dá se řešit, hoj-hoj, vědecky: 
   aby nekradlo se, uřež lidem, hoj-hoj, ručičky, 
   aby nezdrhali za kopečky, hoj-hoj, nožičky. 
 
R1: