Jaro desáté

Kryl Karel

    Ami                 G               Ami(E) 
1. Trs trnů tesá "T" a tyran tleská z trůnu, 
    (Ami)               G        Ami 
   je jaro desáté, jež voní po ocúnu, 
                Dmi           G           E 
   plyš prachu píše po zdech písmena šedivá, 
    Ami             Dmi        Ami          G                 Ami F E 
   ne píseň, pouhý povzdech, který se nezpívá, který se nezpívá. 
2. Pláč deště kropí sníh, den vypráví si s Vesnou, 
   kdo vzdechne po písních, jež nezrozeny zesnou, 
   jsou léta soudci přísní, jimž slzí nezbývá 
   pro mrtvé sloky písní, jež nikdo nezpívá, jež nikdo nezpívá. 
3. Tvar touhy v řezbách sní a ze snů slůvka spřádá, 
   chlad světa bez básní, jež nikdo nepostrádá, 
   vlas bardů vzkvetl plísní jak dřeva trouchnivá 
   nad hroby mrtvých písní, jež nikdo nezpívá, jež nikdo nezpívá. 
4. Strach s tichem - dary tmy, jež smíchu pouští žilou, 
   a tryzna za rytmy, jež buší pod mohylou, 
   [: jen povzdech plný stesku, když zima tesá "T", 
      kříž na náhrobní desku pro jaro desáté, pro jaro desáté. :] 
 


Zdroj: http://zpevnik.wz.cz