Stéblo pšenice

Kryl Karel

    D 
1. Mezi dvěma obdélníky z šedé žuly ulice, 
                                     A7 
   jimiž bylo vydlážděno kasárenské nádvoří, 
     D           D7         G              D 
   přehlížejíc plukovníky, rostlo stéblo pšenice, 
   A7 
   ač mělo být vyvražděno všechno kromě náloží, 
    D 
   kousíček tampónu smočil jsem v šampónu, 
   A7 
   omyl jsem pečlivě stonek i listy, 
   D 
   opřený o pažbu, hleděl jsem na dlažbu, 
    Dmi                           A7 
   se mnou pak tesklivě bronzové bysty, 
   Dmi            A7    Dmi             A7 
   a ráno při nástupu vmáčkli mě do zástupu 
   Dmi            A7   Dmi      A7 
   a zprávy o postupu hodlali předčítat, 
     Dmi Gmi  Dmi  A7     Dmi Gmi  Dmi  A7 
   dřív dogu pokoušeli, zkoušeli, nekouše-li, 
     Dmi Gmi    Dmi   A7     Dmi A7   Dmi A7 
   frajtři si přezkoušeli, zda   umí počítat. 
2. Přivedli pak velitele s hvězdnatými rameny, 
   spatřil mezi obdélníky malý kousek zeleně, 
   zeleného nepřítele sevřeného kameny, 
   zavolal si důstojníky, přiklusali zděšeně, 
   hleděl jsem se strachem, jak mávl s rozmachem 
   k stéblu, jež doposud sveřepě žilo, 
   rozkázal zběsile vojenské přesile 
   zahrát si na osud toho, co zbylo, 
   a všichni shromáždění vrhli se na dláždění, 
   poněkud podrážděni a trochu vzrušeni, 
   protože o rolnosti s tak velkou odolností 
   za těchto okolností neměli tušení. 
3. Sedm mužů vyčlenili, na boj zblízka cvičených, 
   byli lehce vyzbrojeni bajonety u pasu, 
   ničením je pověřili objektů již řečených, 
   na citečky času není při lovení lampasů, 
   na dvoře bez trávy dělo se bezpráví, 
   dobře se bavili roťáci tupí, 
   na velké hranici spálili pšenici, 
   chlastem pak slavili vítězství tlupy, 
   se smyslem pro pořádek napsali osm řádek 
   a pak je do přihrádek pečlivě složili, 
   já setřel slzu z lící, musím jim přece říci: 
                                             A7 
   hej, páni důstojníci, vždyť to byla vražda, 
      Dmi    A7    Dmi 
   vždyť to byla vražda ...