Ožralá kobyla

Kiďák Vojta Tomáško

        G              D          C            G 
1. Můj kůň je vlastně kobyla, co na hřbetě mě nosila, 
                                   D 
   když jsem byl ještě malý dítě hravý, 
        G            D           C               G 
   teď ke stáří je praštěná, a když chci skočit do sedla, 
                  D           G 
   kope, kouše, prostě nemá mravy. 
                 D                  G 
R1: Když řeknu "čehý", jde klidně "hot", 
                 A7                 D 
    když jí dám vostruhy, zastaví krok, 
      G           D            C            G 
    všechno dělá navopak, teď dostala chuť na koňak 
                 D            G 
    a na pravej námořnickej grog. 
2. Cik-cak chodí vod mládí, sem-tam kousne do trávy, 
   jen vočíčkama přivožrale mžourá, 
   rum už z dálky zavětří, a já tuším neštěstí, 
   že se dneska večer zase zbourá. 
R1: 
3. Má kobyla je praštěná, kus světa se mnou sjezdila 
   a v každým městě po hospodě pátrá, 
   jak jí mám být příkladem, když mě vidí den co den, 
   že mi měkne mozek, tvrdnou játra. 
            D                  G 
R2: Řeknu "čehý", jde klidně "hot", 
            A7                 D 
    dám jí vostruhy, zastaví krok, 
      G           D            C            G 
    všechno dělá navopak, teď dostala chuť na koňak 
                 D            G 
    a na pravej námořnickej grog. 
3. Až nás Pánbůh zavolá, tak moje stará kobyla 
   mě u nebeský brány jistě shodí, 
   svůj vratkej krok zamíří tam k nebeskýmu šenkýři 
   a vodtamtud nás nikdo nevyhodí. 
         G            D            G 
R1: + [: a na pravej námořnickej grog ... :]