Tereza (Osamělý město)

Ryvolové bratři

                                     1975 
 
       C            D             G 
1. Ten den, co vítr listí z města svál, 
       C               D          Emi 
   můj džíp se vracel, jako by se bál, 
      C         D          G 
   že asfaltový moře odliv má 
     C             D        E 
   a stáj že svýho koně nepozná. 
 
          G                                     D 
R: Řekni, kolik je na světě, kolik je takovejch měst, 
          Ami                               Emi 
   řekni, kdo by se vracel, všude je tisíce cest, 
            G                                      D 
   tenkrát, když jsi mi, Terezo, řekla, že ráda mě máš, 
           Ami                                    Emi 
   tenkrát ptal jsem se, Terezo, kolik mi polibků dáš 
       D         G 
   naposled, naposled. 
 
2. Já z dálky viděl město v slunci stát 
   a dál jsem se jen s hrůzou mohl ptát, 
   proč vítr mlátí spoustou okenic, 
   proč jsou v ulici auta, jinak nic? 
 
R: Řekni... 
 
3. Do prázdnejch beden zotvíranejch aut 
   zaznívá odněkud něžný tón flaut 
   a v závěji starýho papíru 
   válej' se černý klapky z klavíru. 
 
R: Řekni... 
 
4. Tak loudám se tím hrozným městem sám 
   a vím, že Terezu už nepotkám, 
   jen já tu zůstal s prázdnou ulicí 
   a vosamělý město mlčící. 
 
R: Řekni...