Stál voják na dešti

Nohavica Jaromír

     Ami       D          Ami          D 
1. Stál voják na dešti a bylo to už k ránu, 
     Ami       D           C       Cdim    E7 
   stál voják na dešti a hlídal zbrojní sklad, 
     Ami         G   F   Dmi  C      E7 
   stál voják, stál tam sám, pršelo do kaštanů, 
    Dmi       Ami 
   malounko svítalo, šli ho už vystřídat. 
2. Vzal voják samopal, dal do úst hlaveň tmavou, 
   a byl ten polibek hořký a ledový, 
   co mu tam na dešti v té chvíli táhlo hlavou, 
   od toho vojáka nikdo se nedoví. 
3. Leží a nedýchá, liják mu ránu myje, 
   krev bloudí, země má, co s ní - nu jen ji ber, 
   je zbytečná ta krev, i voják zbytečný je, 
   navždycky zbytečný, navždycky dezertér. 
4. A my tu sedíme a soudit by se chtělo, 
   tohle se nedělá, tak neumírá muž, 
   jenže to promoklé, to natažené tělo 
   nevzbudí žádný soud a žádná moudrost už. 
5. Kdopak mu pomohl, kdopak mu ruku podal, 
   když v noci na pryčně seděl a nemoh' spát, 
   tak někdy cizí jsme, lhostejní jak ta voda, 
   a pak se na dešti zastřelí, zastřelí kamarád ...