Rakety

Nohavica Jaromír

               A                        E 
1. Hodláš-li, lásko, přijít za mnou až zítra, 
                  Hmi 
   třeba bude už pozdě, 
              D                     A 
   jsem jen hromádka kostí a shluk bílkovin 
      Hmi7               D 
   a naježené rakety mi míří rovnou do slabin 
                   A 
   a také na mou hlavu, 
                                                   E 
   a tak přijď už radši dnes, ať spolu dočkáme se jitra, 
                        Hmi 
   a o sebe se se mnou rozděl, 
         D                        A 
   než přiletí nějaký mimozemšťan od novin 
      Hmi7                        D 
   a začne spočítávat kapky krve jako plody jeřabin 
                   A 
   a podá o tom zprávu. 
          A            F#mi  E          A 
R: A pak na titulní stránce Vesmírného kurýra 
                F#mi   E           A 
   vyjdou reportáže o tom, jak Zem umírá, 
                Dmaj7               Cmi 
   generálské prýmky, velvyslancův žaket, 
   E            D                  E 
   exkluzivní snímky nablýskaných raket 
             A      Hmi E           Hmi   A   Hmi E 
   s různými emblémy, jó, to bude príma článek, 
          Hmi     A    Hmi  E    Hmi       A   Hmi E Hmi A Hmi E Hmi 
   Země srovnaná se zemí, plus přiložený plánek. 
2. Byl jsem vhozen do života bez toho, že by se mě ptali, 
   a bez toho, že by se mě někdo zeptal, budu zase vyhozen, 
   a tak prosím jenom o jedinou malou úsluhu: 
   netvrďte mi do očí, že jednáte z mé vůle, 
   že tohleto všechno je i moje přání, 
   svět je brouk hovnivál, který svou kuličku válí 
   jako v hypnóze 
   a pěkně dokolečka dokola a pěkně po kruhu, 
   až se mu hlava zatoří, tak vyhrabe si v zemi důlek, 
   že tam přežije to bombardování. 
R: 
3. Hodláš-li, lásko, přijít za mnou už zítra, 
   může být už pozdě, 
   nikdo nás neposlouchá, poslouchejme sebe, 
   jak se naše srdce hlásí: ještě chvíli, 
   ještě moment, ještě vteřinu, ach, tady na zemi, 
   a tak přijď už radši dnes, ať spolu dočkáme se jitra 
   a o sebe se se mnou rozděl, 
   cítím, že nebudu mít strach, když budu ležet vedle tebe 
   a tak najdou nás za milión roků 
   asi návštěvníci z vesmíru a přikryjí nás kamením. 
   Hmi E       Hmi    A    Hmi E 
R: +  mohyly, mohyly kamenů 
        Hmi    A           Hmi E 
      všechno mlčky pnikryjí, 
         Hmi      A   Hmi E 
      i miliardu Romeů, 
         Hmi      A   Hmi E Hmi A Hmi E Hmi A 
      i miliardu Julií ... 
 
 
------------ 
Předehra (tabulatura zvl. akordů 1,2,3 v zakladni Gdur transpozici: 1=3="6-0,5-0,4-2,3-0,2-1,1-3", 2="6-0,5-0,4-4,3-0,2-3,1-5"): 
   G   1  2  3   G  1  2  3  G 
 
               G                        D 
1. Hodláš-li, lásko, přijít za mnou až zítra, 
                  Ami  A4sus Ami A2sus 
   třeba bude už pozdě, 
              C                     G 
   jsem jen hromádka kostí a shluk bílkovin 
      Ami               C 
   a naježené rakety mi míří rovnou do slabin 
                   G   1  2  3 
   a taky na mou hlavu, 
         G                                         D 
   a tak přijď už radši dnes, ať spolu dočkáme se jitra, 
                        Ami  A4sus Ami A2sus 
   a o sebe se se mnou rozděl, 
         C                        G 
   než přiletí nějaký mimozemšťan od novin 
      Ami                         C 
   a začne spočítávat kapky krve jako plody jeřabin 
                   G 
   a podá o tom zprávu. 
          G            Emi  D          G 
R: A pak na titulní stránce Vesmírného kurýra 
                Emi    D           G 
   vyjdou reportáže o tom, jak Zem umírá, 
                Cmaj7               Hmi 
   generálské prýmky, velvyslancův žaket, 
   D            C                  D 
   exkluzivní snímky nablýskaných raket 
             G      1 2           3     G      1  2 
   s různými emblémy, jó, to bude príma článek, 
        3        G      1 2    3         G       1  2  3 
   Země srovnaná se zemí, plus přiložený plánek. 
2. Byl jsem vhozen do života bez toho, že by se mě ptali, 
   a bez toho, že by se mě někdo zeptal, budu zase vyhozen, 
   a tak prosím jenom o jedinou malou úsluhu: 
   netvrďte mi do očí, že jednáte z mé vůle, 
   že tohleto všechno je i moje přání, 
   svět je brouk hovnivál, který svou kuličku válí 
   jako v hypnóze 
   a pěkně dokolečka dokola a pěkně po kruhu, 
   až se mu hlava zatoří, tak vyhrabe si v zemi důlek, 
   že tam přežije to bombardování. 
R: 
3. Hodláš-li, lásko, přijít za mnou už zítra, 
   může být už pozdě, 
   nikdo nás neposlouchá, poslouchejme sebe, 
   jak se naše srdce hlásí: ještě chvíli, 
   ještě moment, ještě vteřinu, ach, tady na zemi, 
   a tak přijď už radši dnes, ať spolu dočkáme se jitra 
   a o sebe se se mnou rozděl, 
   cítím, že nebudu mít strach, když budu ležet vedle tebe 
   a tak najdou nás za milión roků 
   asi návštěvníci z vesmíru a přikryjí nás kamením. 
   3                 G     1  2 
R: +  mohyly, mohyly kamenů 
      3              G      1  2 
      všechno mlčky pnikryjí, 
      3          G    1  2 
      i miliardu Romeů, 
      3          G    1  2  3   G 1 2 3 G 1 2 3 G 1 2 3 G 
      i miliardu Julií ...