Dolní Lhota

Nohavica Jaromír

    D 
1. Rozkřiklo se dneska ráno v Dolní Lhotě, 
   že po poli chodil divný pán, 
   viděli ho malí kluci dírou v plotě, 
   nad hlavou měl kruh a v ruce džbán. 
     G 
   Psi štěkali, koně ržáli, krávy se bály, 
   nad obilím tetelil se vzduch, 
     D 
   staré babky ve fěrtochu povídaly, 
    C            A7          D 
   že do Dolní Lhoty přišel bůh. 
2. Seběhli se všichni lidé zblízka, zdáli, 
   nad kapličkou rozklinkal se zvon, 
   hádali se u rybníka jako malí, 
   jestli je to nebo není on. 
   Říkali si "ťululum" a "Janku hloupý" 
   a do toho všeho štěkal pes, 
   ještě štěstí, že pak začly padat kroupy, 
   jinak se tam hádají i dnes. 
3. V poli žita ráno svítá, večer se stmívá 
   a je jedno, kdo to vlastně byl, 
   auto jede, řeč se vede, píseň se zpívá 
   a mně ještě jeden refrén zbyl: 
   kdo máš oči ke koukání, tak se dívej, 
   kdo máš uši ke slyšení, slyš, 
   kdo mi věříš, tak se ke mně přidej a zpívej, 
   kdo nevěříš, mlč jako myš. 
 
4. Od té doby povídá se ve všech Lhotách, 
   že přes pole žita přešel bůh, 
   že si odnes' klasy žita na svých botách, 
   a proto každý večer voní vzduch.