Nevermore

Nohavica Jaromír

    G                      C     G            C G C G 
1. Seděl jsem za stolem a básně čet', rádio hrálo, 
                       C      G 
   vtom slyším ťukání na parapet, 
         Emi                       D G C G 
   tak slabé, že se mi možná jen zdálo, 
                     Cdim           Cmaj7 
   zastřený mužský hlas z chodníku tiše se ptal: 
     Hmi                   C            G 
   "Nerad vás ruším, pane básníku, ale mohli bychom na chvíli dál?" 
2. V předsíni podal mi deštník a plášť a láhev vína, 
   jako bych někde už viděl tu tvář, 
   byla to tvář, na kterou se nezapomíná, 
   v průvanu zhasla mi svíčka, zvenku studený vítr vál, 
   na chodbě na dlaždičkách za ním černý havran stál. 
3. Usedl do křesla a černý pták sedl mu v klíně, 
   bodlo mě u srdce, když spatřil můj zrak, 
   že z podešví mu trčí koňské žíně. 
   "Tak nás tu máte, jak jste si přál," na lampu padl stín, 
   přes psací stůl když mi vizitku dal: firma Ďábel a syn. 
4. V tolika nocích a v tolika dnech jsem ho vzýval, 
   volal ho na pomoc, když docházel dech, 
   a teď jsem se mu z očí v oči díval, 
   cítil jsem konopnou smyčku, jak mi svírá krk, 
   když ze záňadří vytáhl ceduličku a dlouhý husí brk. 
5. "Za kapku krve tě zahrnu vším, co budeš žádat, 
   vidět to, co jiní nevidí, tě naučím, 
   a slova k slovům v písně skládat." 
   "Co za to žádáš," ptal jsem se, ptal,"jsem jen nuzný tvor," 
                                     G Ami C G Ami C G 
   a havran v rohu zakrákal: Nevermore! 
6. Na dlani zaschlou kapku krve mám a tma je v sále, 
   když přijdou lijáky, tak bolí ten šrám, 
   a ono, podívej se z okna, prší stále, 
   nešťastně šťastný v půlce života, kymácející se vor, 
                                 C               Ami C G    Ami C G 
   a havran na rameni skřehotá: Nevermore, nevermore, nevermore!