Praha - Montreal

Nohavica Jaromír

      G               C 
1. V letadle Praha - Montreal 
    G                C 
   padají slova jak slzy do lavoru, 
    G                 C 
   na nebi šustí staniol, 
     G                 C 
   staniol z čokolády za třicet pět korun. 
     Ami       D   G       Emi 
R: Žluté jsou vlny Atlantiku, 
    Ami     D          G 
   racek je úředníkem mořské ambasády, 
    Ami      D          G       Emi 
   cestujem ze šuplíku do šuplíku 
   C          Hmi      Ami 
   a svět je malý pomeranč, 
   C          Hmi      Ami 
   a svět je malý pomeranč, 
              D            G 
   ve kterém tam, to není tady. 
2. Ať bydlíš kdekoli, jsi bratr můj, 
   do stejných plínek jsme pouštěli hovínka, 
   ať bydlíš kdekoli, jsi bratr můj, 
   ostravské dvory nás pojí jako vzpomínka. 
R: 
3. Ať bydlíš kdekoli, jsi bratr můj, 
   jsou mezi námi jen pomyslné čáry, 
   ať už jsi kdokoli, jsi bratr můj, 
   šest světadílů je šest kolíčků od kytary. 
R: Žluté jsou vlny Atlantiku, 
   racek je úředníkem mořské ambasády, 
   cestujem ze šuplíku do šuplíku 
   [: a svět je malý pomeranč, :] 
   ve kterém tam bude i tady.