K našim sedmdesátinám

Nohavica Jaromír

   C F G C F G 
 
   C          F        G        Ami 
1. Až se nám poslední zub vykotlá, 
    F       C     F   G      C F G 
   nebudem nadávat z beznaděje, 
     Ami        F            C 
   přejdeme z tvrdých řízků na protlak, 
   F         C     F C 
   a pak si řekneme: 
    F          C       F C 
R1: Ať už je, jak už je, 
    Ami        G 
    ať už je, jak už je, 
      F         C       F           G       C 
    hlavně, že je, je, je, je, je, je, je, je. 
2. My dva, a důchodci, no to je fór, 
   já dočtu konečně Hemingwaye, 
   ty budeš pěstovat celer a pór, 
   tak to vím bezpečně. 
R1: 
3. K svátku mi upleteš svetr a šál, 
   já svetr umažu od oleje, 
   štěstí, že zrovna tebe jsem si vzal, 
   to jiná, můj bože. 
R1: 
4. Až usnou doktoři, vběhnem na dvůr, 
   ty budeš za četníka, já za zloděje, 
   nalačno nejlepší je radepur 
   a analgetika. 
R1: 
5. Jó, až nám poslední vlas vypadne, 
   oba se změníme v čaroděje, 
   vykouzlíme si, co nás napadne, 
   a pak si povíme: 
R2: Ať bylo, jak bylo, 
    ať bylo, jak bylo, 
    hlavně, že je, jó. 
R1: