Kosatá a Zubatá

Nohavica Jaromír

      Ami                             Dmi     E7     Ami 
1. Nevím už vážně, kde to bylo, kam jsem to vlastně zašel, 
                                  Dmi  E7    Ami 
   v ulici světlo nesvítilo, noc měla černý kašel, 
        Dmi                      E7                   Ami 
   a v té tmě, horší nežli v pytli, v kterém se topí koťata, 
       Dmi                  E7                      Ami 
   mě náhle kolem krku chytly dvě holky - Kosatá a Zubatá. 
2. Proč prý jste, pane, tolik smuten, co když vám srdce pukne, 
   smály se jako pominuté a kasaly si sukně, 
   každá mě z jedný strany rafla, měly v tom jistě praxi, 
   že prý si spolu vyjdem na flám, a už volaly taxi. 
3. Všecky ty knajpy, kde jsme byli, mi vypadly už z paměti, 
   když z poslední nás vyhodili, tak bylo nějak po třetí, 
   bydlely až na kraji města a postel měly s nebesy, 
   řek' jsem jim: kdybych ráno nevstal, tak ať se teda neděsí. 
4. Jedna se ke mně vmáčkla zleva, no, a ta druhá zprava, 
   že ať si pospím, jim to neva, jen blbej ráno vstává, 
   jak jsem se vzbudil, nemám páru, rolety byly dole, 
   na zemi zbytky kaviáru a plno vodky kolem. 
5. Cítil jsem divnou bolest v hrudi, jak bych měl ránu sečnou 
   a ve hlavě mi tikal budík natažený na nekonečno 
   a tikal tik-tak na dvě doby jak ministranti v kostele, 
   v kuchyni někdo myl nádobí, a tak mi začla neděle.