Zum zum I.

Dobeš Pavel

     G                  D7 
1. Chemie se stala mým hobby, 
                             G 
   nepovím vám už, od které doby. 
                               D7 
   Za vesnicí v polích tratím hodiny 
                         G 
   a pozoruji chemizaci pastviny, 
                       D7 
   pozoruji jalovice, voly, 
                             G 
   jak obcházejí vyvinuté stvoly. 
    G           D7                            G 
R: Zum zum zum zum, a nejde mi to do kebule, zum, 
            D7                      G 
   zum zum zum, a nejde mi to na rozum. 
2. Každý přece ví, že tahle tráva 
   delikátně chutná a je zdravá. 
   Do soutěže přihlásit se nebojím 
   s trávou, která rostla někde na hnoji, 
   přesto tady ovšem roste ladem 
   a skot se vrací do JZD hladem. 
R: 
3. Vyhledal jsem tudíž agronoma, 
   měl jsem štěstí, chytil jsem ho doma. 
   Proč výsledky práce k cíli nevedou, 
   vyčešili předevčírem s předsedou, 
   pak vysvětlil mi všechno fundovaně, 
   tak dneska mohu agitovat za ně. 
R: Zum zum zum zum, protože když to nejde do kebule, zum, 
   zum zum zum, tak to leze na rozum. 
4. Je to tím, že dobytek je hloupý 
   a právě proto mívá svoje roupy. 
   Kdyby četl magazíny, noviny, 
   nedělal by už takové kraviny, 
   s rozesmátou tlamou bral by žrádlo 
   a nikdy by mi ani nenapadlo. 
R: Zum zum zum zum, že mi to nejde do kebule, zum, 
   zum zum zum, že mi to nejde na rozum. 
R: Zum zum zum zum, hm ..., zum, 
   zum zum zum, že mi to nejde na rozum.