Všem Juliím

Kiďák Vojta Tomáško

         Ami       F            E 
1. Jako zapálená stodola jsem shořel 
                                Ami 
   na venkovským prázdným nádraží, 
              F           E 
   ani popel, ani trochu kouře, 
                            Ami 
   natož tvoje prsty na tváři, 
                             G 
   jak nějakej papír vod cukroví 
    C                        E 
   vodkopnutej přes dvě koleje, 
    Ami             F              E 
   každá z vás se dneska pro mě strojí, 
                               Ami 
   každá z vás se s jiným miluje. 
    C                             G 
R: Kolik jsem vás ztratil na svý cestě do ráje, 
     Dmi                            Ami 
   přesto hledám dál, vždyť možná zrovna tady je, 
         E                       Ami 
   pak klopí oči hanbou, že je krásnější jak noc, 
      E                   Ami 
   a kytary zní sambou z léta do vánoc. 
2. Proč jsou tváře andělů, můj bože, 
   podobné všem Juliím, co znám, 
   žádná z nich mi neustlala lože 
   a žádné z nich jsem lože neustlal, 
   za okny zní samba a já čekám 
   na venkovským prázdným perónu, 
   sbírám síly vodjet prostě někam, 
   sednout do prázdnýho vagónu. 
R: 
         Ami       F            E 
*: Jako zapálená stodola jsem shořel 
                                Ami 
   na venkovským prázdným nádraží ...