Plíží se večery, plíží se teskna… Poslední výkřik už ztrácí se v kraji. Veliké bolesti, veliká hesla vyvětrávají. Včera jsme smáli se, včera jsme lhali, včera jsme bouřili, včera se bili. Obzor dnes zatažen: my bychom spali. A není síly. Pro něco mlčení, pro něco lítost, pro sebe posměchy přitrpklé máme. Proklatě: jak naše zalhána bytost! Vyvětráváme.