Dvacátý století

- Ostatní

Ami
Zastydím se v duši svý 
          E              Ami 
když některý lidi slyším říct: 
"Věrnost, cit a přátelství", 
E                       Ami 
to mám chuť z nich kůži svlíct. 
C                  G 
Vždyť je znám a už spoustu let, 
D               Dmi   A 
z těhle slov si žijou jen 
  C          G       D                Dmi      A 
a každej den dokážou brát pod heslem "Vem, kde vem". 
 
   A           A6      A 
R: Co dalo nám vlastně do vínku dvacátý století? 
                                               E 
   Pár válek, svobodnou maminku, kouřový prokletí. 
     Hmi 
   A stovky těch, co se snažej žít z lidí jako my, 
   těch, co svět ženou bůh ví kam 
            E       A   Ami 
   do věčný hluboký tmy. 
 
Každej den musím si znovu říct 
"Zítřek lepší bude snad". 
A večer sám přemejšlet o té spoustě zla a zrad. 
Hola, hej, no zrovna vy, 
už máte všechno, co jste mohl mít 
a duše nic, nic vám neříká, 
takže nemáte se o co bít 
 
R: Co dalo nám ... 
 
R1: Co dalo nám vlastně do vínku tohleto století?
      Zloděje, potrhlou matinku, co kašle na děti.
      A nadvládu těch, co mají moc, víc peněz nežli my,
      svět teroru a násilí,
      však heslem je světový mír.

Co dala nám vlastně do vínku tahleta staletí?