Kouzelnice

Křesťan Robert

D                               G
Dávno už jsem neprožil tu noc,
            D
kdy mi v srdci tančíval chór
    G
plachých kouzelnic,
    D                           G
napřed jenom volal o pomoc,
    Hmi                          G 
jenže nakonec chtěl víc a víc,
    A                                           Hmi
a netrestej mě Bůh, já byl jsem rád
    G                             D
a dosyta si užíval těch her,
    Emi                          Hmi
dlouhých jako tisíc chiliád
    G                       A                 D
a nesmělých jak světla v podvečer.


Láska, to je věčný proletář,
poslední a nečitelné slovo na stránce,
jen jedenkrát jsem viděl svoji tvář
v očích jak dvě zlaté monstrance
a potom jsem ti vplétal do vlasů,
jako by nikdy neměly už růst,
natříhané proužky madrasu
a venku právě končil masopust.

   A                                    Hmi
Noc, to krásné tratoliště hvězd
   A                               D
a vyzývavá dáma v brokátu,
   G                                             Hmi
jak chtěl bych jednou do tance ji vést
   Emi                                G      D
a kamejku jí vetknout do šatů.


Už nebudu hrát si se slovy
a staré modly vzývat v rozvalinách města Kiš,
nikdy dřív jsem nebyl takový
a nikdy dřív jsem nebyl smrti blíž
a za okenním ránem nový den
a slunce jako svatý poustevník
voní indočínským šelakem
jako žena, když dozní její křik