Starý muž s kytarou

Fešáci

Každý večer na nároží stával 
měl šedý vlas a bledou tvář 
písně svoje na kytaru hrával 
nad hlavou neónů zář 
dav lidí ulicí pospíchal 
někdo se zastavil a jiný šel dál 
všem lidem zpíval píseň svou 
starý muž s kytarou 
 
Když kytara zpívá tmavou nocí 
není vždycky rozumět 
tahle však mluvila lidskou řečí 
a měla o čem vyprávět 
dunění vlaků a klapot kol 
lidské štěstí a lidský bol 
všem lidem zpíval píseň svou 
starý muž s kytarou 
 
On ten stařík ve svých písních skrýval 
všechno proč stojí za to žít 
prostou řečí prostým lidem zpíval 
o snech co stojí za to snít 
modravé řeky a lesní stín 
a louky plné kopretin 
všem lidem zpíval píseň svou 
starý muž s kytarou 
 
Chtěl bych zpívat stejnou řečí prostou 
o všem o čem zpíval on 
stejné květy na všech loukách rostou 
stejný je mé kytary tón 
starý muž dávno dozpíval 
a já stojím na místě kde on kdysi stál 
chci zpívat jako zpíval píseň svou 
starý muž s kytarou