Nebe ví

Modrotisk

   C                    G 
1. Rozlil jsem tu kávu hned na první stůl 
   Ami              C      F 
   rád bych slyšel snáze a ne jen na půl. 
   C                             G 
   Všechno to, co přijde, slyším mladý mužský hlas 
   Ami                       C          F 
   Říká: Šefe, šel bych tuze rád, pokud svobodnej jsem zas 
        G                             Ami 
   Léta sám jsem v cele trávil, kolik času, pánbůh ví... 
   F                     Emi      Dmi          G 
   Nerad bych ho dál teď ztrácel, jestli tedy smím. 
 
               F                                   C 
Ref: Mé kroky jdou, očekávaj mě mí milí, jak roky jdou. 
                              Ami         G          F     G 
     Jiní dávno nevěřili, oni odpouští mi chvíle zklamání. 
     Ami          G            F         G         C    F G 
     Nebe ví, že dobu měl jsem zlou, teď mé kroky jdou. 
 
2. Hamburger, čaj a kávu, to osmý stůl si přál, 
   U sedmého jsem to rozbil, když slyším její pláč. 
   Říká ji, se vším končím, nebudem se vídat dál, 
   na prstu snubní kámen, já si vlastně jenom hrál. 
   Přes proud slz z jejích očí, netečná je jeho tvář. 
   Jenom krátké strohé sorry, od začátku byl to špás. 
 
Ref: Mé kroky jdou... 
 
         G                               Ami 
   Café "Z půli cesty domů", tak tu tomu říkají 
            G                       F         G 
   Krátkých příběhů je fůra, každý den se stávají 
 
3. Však jednou všechno skončí, snědený je dnes už krám. 
   Šálky zívají jen prázdnem, no a já dnes konec mám. 
   Však támhle stůl tři v rohu, sedí otec s dcerou svou, 
   dávno upláchla mu z domu,no a teď tu spolu jsou. 
   Říkám: Vážně mě to mrzí, zavírám, má to tak být, 
   dívka s úsměvem mi kývá: Pane vím, musíte jít. 
 
Ref: Mé kroky jdou...