Můžem si

Terrakota

E	  C#7	F#mi F9 G9 E 
Kráčím ulicí         úplně sám 
     E	      C#dim	C#7 
Verš pradávné básně mě 	najednou napadá 
	   F#mi    C#7	 Ami	    G#mi   F#mi  C#7 F#mi H5+ 
Že svět je báječné místo pro život, jak se zdá 
          E	    C#7	     F#mi  F9 G9 E 
Můžem´ se po polích toulat a vonět ke kytkám. 
 
G#mi Gmi F#mi F9 G9 
 
Přichází úsvit a slabě mrholí 
Trochu to hrklo v nebeském soukolí 
Pošťák zvoní, přináší telegram 
Můžem´ si písničky zpívat a zpívat o kytkách. 
 
Oči jsou zrcadlo, co někdy zračí strach 
Nic není jisto, jen místo na márách 
A než z nás na kraji pouště zbyde na botách prach 
Můžem´ se na všechno dívat a zpívat o kytkách. 
 
Můžem´ se po polích toulat 
Můžeme písničky zpívat 
Nebo znuděně zívat 
Můžeme klobouky nosit 
A taky dělat psí kusy 
A hlavně všechny ty věci si prostě užívat…