Soukromé lži

Maxa Martin

Nesměle zkouším si lhát a začíná se mi dařit
což koneckonců má lásko je ti vidět na očích
které zrcadlí rázem tvář muže z vyšších kruhů, jenž cokoliv může
stačí říct a k nohám ti svět položí.
Stači si jen trochu lhát a rázem svět změníš v místo
kde se tě sotvakdy bída dotkne prstem ledovým.
Tady ti nehrozí laciná slída, neměj strach lásko v mém domě vydá
Jedna noc za tisíc let hubených.
Bud tedy vítána lásko v mém domě a neměj strach, už vůbec ne o mě
že snad se některá z mých malých lží provalí.
Tady ti nehrozí přízraky dluhů, tady se čas nejvýš livrejí sluhů honosí
stačí říct a zpomalí.
Stačí si jen trochu lhát a rázem svět vidíš jinak.
Namísto čajový svíčky za tebe svícny ze zlata
pustí se do křížku s černou nocí, nikdy to nevzdaj a ty máš hned pocit
ze není nic, co nemůžeš mít, tak bohatá jsi - bohatá.
Bud tedy vítána lásko v mém domě a neměj strach, už vůbec ne o mě
že snad se některá z mých malých lží provalí.
Tady ti nehrozí přízraky dluhů, tady se čas nejvýš livrejí sluhů honosí
stačí říct a zpomalí.
A možná řekneš si lásko má o mě, že jsem jen blázen ve stařičkém domě
kde se jen za hradbou svých malých lží ukrývám
kde jenom prach tiše snáší se dolů na pár židlí u prázdnýho stolu
a nevidí, že jedna z nich přebývá.