Zimostráz

Maxa Martin

G  G  G  Emi  C  G  G  Emi  C  G
  
       G               Emi           C        G      
1. Jak dým zvedlo se ticho, zlostnej opar mlčení. 
      G             Emi              C            G          
   To splín oznámil příchod varovným prstem vztyčeným. 
         Emi              G              C              G          
   I taková je někdy tvář noci, ikdyž tě nesoudí, netrestá. 
          Emi              G               C           G
   Prostě máš jen mizernej pocit, že je to škaredá nevěsta.

2. Pár slov, půlka věty, šálek nudy, cízí muž, 
   trapná lež místo květin, škoda mluvit, bylo hůř. 
   I taková už bývají rána, když není z blýskanic úniku. 
   A tvým snům vyzvání hrana varovným štěkáním budíků.

            C                 G     G4sus G  C                 G    
R: Co na to říct, vždyť už to znáš. To co se řítí kolem nás je čas. 
   G4sus   G   C            G   G4sus G C          G   G4sus G
   V domě, kde sníh střídám ráz místo růží vyklíčí zimostráz.

G  Emi  Emi7  C  Cadd9  G  G/A  G  Emi  Emi7  C  C/G  G

3. Zatímco čas drtí tvý kosti, plíce trhá věčnej strach. 
   Jen vzduch nabitej zlostí, až malém cítíš střelnej prach. 
   Taková je někdy tvář lásky i takovou mívá někdy tvář. 
   Kolem úst má dvě stejný vrásky, obě pro smích i pláč.

4. Z tvých snů zbylo dost málo, vlastně už není z čeho brát. 
   A jen bůh ví, co se stalo jak se to vůbec mohlo stát. 
   Taková je mince v tvý dlani, nemá žádnej rub a nemá líc, 
   hradní stráž zavřela brány v zámku v záchodě právě klíč.

R: Co na to říct...

G  Emi  Emi7  C Cadd9  G  G/A  G  Emi  Emi7  C C/G  G