Až jednou

Fuxovka

Až jednou (2) 
 
          G           D7              emi         C 
Až jednou letmým pohledem zjistíš, že nejsi žádný dítě 
     G           D7        G 
a že blíží se ti cosi jako stesk. 
          G          D7          emi         C 
Budeš mít ruce pod ledem a čekat jen, zda uvidí tě, 
   G         D7              G     G7 
už dávno nebudeš mít v očích lesk. 
          C          D7           G             emi 
V kolíbce dítě křičí svou a hrnek s mlékem přetéká, 
         C         ami            D7 
utřeš si čelo zástěrou a řekneš - to to utíká, 
           C        D7       G 
a řekneš - to to utíká, jako blesk. 
 
Až jednou zjistíš v ulicích, že všichni lidi jsou nějak cizí 
a že neodpoví ani na pozdrav. 
Před sebou budeš mít jen cíp peřinky oblohy, co mizí, 
a k přáním přidáš: hlavně buďte zdráv. 
V přecpaných autobusech sem tam jezdíš, nic ti nezbývá, 
zastavíš, když je červená, jen když se nikdo nedívá, 
a když se nikdo nedívá, pryč jsou dny sláv. 
 
R:         G          D7                    emi          C 
Poslechni, až tě bude něco štvát, tak tahle píseň jde ti hrát, 
  G      D7            G 
a možná, možná příjdeš zas. 
         G              D7              emi          C 
Budeš tu s námi chvilku snít, nestyď se za to chvíli žít, 
          G            D7             G    D7 
vem život za tu pravou dlaň a tak ber nás. 
 
Až jednou koně zastaví, uvidíš jen tu fůru dřiny, 
kterou se musíš prodrat ke svým oblakům. 
To už se nikdo nedozví, vychováš čtyři krásné syny, 
že všichni odejdou a zbude prázdný dům. 
Projdeš se bytem s kolíbkou a na zdech každý smítko znáš 
a budeš svojí královnou, za oknem ptáky vídáváš, 
za oknem ptáky vídáváš a dáváš snům. 
 
Poslechni ... 
 
Až nikdo nebude ti hrát a taky na ulici sama 
budeš se s houfem dětí možná ještě smát. 
Pak přijde v kříži bolení, snad žijem jenom hodinama, 
snad žijem jenom pro to slovíčko: mít rád. 
My už tu taky dávno zpět nebudem hrát a vyprávět, 
zbude tu jeden velkej svět a na něm člověk, človíček, 
a na něm člověk, človíček, co má ho rád. 
 
Poslechni ... 


Zdroj: http://zpevnik.wz.cz