Poslední kabriolet

Fuxovka

Poslední kabriolet		     Hudba a text: Míla Fuxa				311 
(LP 17 – Dohořela svíčka) 
 
ami                                 F        G        ami 
Na sedadlech je plyš, rukou objímám dálku, 
ami                              G         ami 
nádrž je k prasknutí a svítí zelená. 
                                F         G    ami 
Na nic už nečekej a vlez si do obálky, 
             F                                             E7 
pošli se se mnou z neznáma do neznáma. 
 
Už sviští dálnice, za uchem Niagára, 
poslední kabriolet letí naší tmou 
bezvadnejch pitek, děsů a po nich sto let, 
nemysli životy nekončej odvahou. 
 
ami		         fmaj 
Tak se řítíme do tý zdivočelý tmy 
              G                               ami 
a klaxon ryčí jako v pajzlu suterén, 
                     ami                        G 
chrom nemá vadu stejně jako my, 
	      F 
nejsem si jenom jistej, 
                E7 
že jedem všichni stejným směrem. 
 
Polibky z anfasu a vzadu hasne slunce, 
hedvábný kadeře se v šátcích rovnají, 
nikdo z nás netušil, že vyjedem tak prudce, 
že bude času dost cíl nikdy nenajít. 
 
Tak se řítíme ... 
 
Na sedadlech je plyš a dlaň ho něžně hladí, 
zviřátko z dětství, který je tak daleko, 
že když se ohlídneš, tak bude to stát hlavy, 
vidíš, už i ty jsi z tý jízdy naměkko. 
 
Tak se řítíme ... 
 
 
 
 
 
 
 
 
Nahráno v r. 1991 na LP 10 – Dohořela svíčka, v r.1993 na MC 9 – Bezmocný tlapy