Probuzená

Vondráčková Helena

Mně sen se zdál,
ted‘ už bdím a sen se skončil.
Zas já jsem já,
zmámená.
Když sen to byl,
kdo sem dal tu náruč růží?
To čáry jsou,
či co já vím?
Kouzelník, co do mých snů mi vlít.
Co mi chtěl říct?
Je náruč růží kouzelná?

Jsem probuzená
ránem kouzelným.
Náhle líp se dýchá,
čím jen zářím, já vím!
Probuzená
proutkem kouzelným.
Ve snu kouzla smíchal,
v čáry leckdo nevěří, však já
v kouzla věřím!

Den zas jde spát,
taky já už lampu zháším.
Snad přijde tmou
i tentokrát.
Snad blíž ho poznám,
snad mi k ránu kamsi nezmizí.
Vždyt‘ kouzel pár znám i já.
Kouzelník - ten dříme v každém z nás,
prozrazují ho růže silnou vůní z váz.

Jsem probuzená
ránem kouzelným.
Náhle líp se dýchá,
čím jen zářím, já vím!
Probuzená
proutkem kouzelným.
Ve snu kouzla smíchal,
v čáry leckdo nevěří, 

však já…

Probuzená

jsem jimi zakletá, 

líp se dýchá 

čím jen zářím já vím 

probuzená 

jsem jimi zakletá 

líp se dýchá 

v čáry leckdo nevěří však já…

Probuzená 
ránem kouzelným.
Náhle líp se dýchá, 
čím jen zářím já vím! 
Jsem probuzená 
proutkem kouzleným. 
Ve snu kouzla smíchal,
V čáry leckdo nevěří,
však já…

Probuzená 

Probuzená ránem kouzelným...