Člověk a země

Hradišťan

Ze země jsem na zem přišel
na zemi jsem rozum našel.
Po ní chodím jako pán,
potěš ty mě Pán Bůh sám.

Stojí, stojí jeden chrám
a v tom chrámu jeden pán
Na něm roste dvanáct větví
potěš ty mě Pán Bůh sám.

Dvanáct větví, třicet dětí,
dny a noci zemi světí,
po ní chodím jako pán
potěš ty mě Pán Bůh sám.

Vlaštovičky letí, letí
zvěstují nám čas podletí,
na svatého Řehoře
vlaštovičky přes moře.

Vlaštověnka lítá, lítá,
povídá, že svítá, svítá,
Hody, vody, květy jdou
vedou léto za sebou.

Na osice lístek vadne
až uvadne, dolů spadne,
také li já tak uvadnu
až uvadnu, dolů spadnu.

Ze země jsem na zem přišel
na zemi jsem rozum našel,
po ní chodím jako pán
do ní budu zakopán.