Krůpěj obléká

Marcela Holanová

Zůstalo mi náledí
 tam kde kdysi kvetl sad
 Jsem jak vzácné housle
 Každý má strach na ně hrát
 Chybí ten kdo by je ladil
 Pak dal tónům řád
 svým: "Mám tě rád!
 Jako housle visím
 na zdi denních všedností
 Kdy já budu čísi
 Kdo mě z ticha vyprostí
 Cítím ve strunách své chvění
 písně o Ženě
 Sny každodenní
 pláčem ztajené
 Krůpěj obléká
 denně moji tvář
 Pravda odvěká
 je kalendář
 Krůpěj obléká
 vrásku zrozenou
 Co se Ženou
 nedotčenou
 Krůpěj obléká
 místa k líbání
 Dokud nezplaním
 já sním
 že se všechno změní
 Housle budou hrát
 věčnou píseň záhadnou:
 "Měj mě rád!"
 Čekám a stárnu
 Snad někdo mi něco vzal
 Od Krásna mířím k Marnu
 a můj sad je holý dál
 A mé housle
 jsou dál tiché
 Není kdo by hrál
 A Život zní svou písní
 opodál
 Krůpěj obléká
 denně moji tvář...