Puč mi knížku

Marcela Holanová

A mně to nedá
 nečíst romány
 Ke knize sedám
 (Puč’ mi ňákou)
 Tebe tam hledám
 Puč’ mi knížku svou
 Jsem z toho bledá
 Nejsem od rány
 Knížky jsou teda
 hybnou pákou
 Knížky mě zvedaj’
 i když vím že lžou
 Příběhy ve mně se taví
 já stránky polykám
 Říkal jsi že se tu stavíš
 Nemáš zdání
 jaký přání
 já mám
 Puč’ mi knížku
 krásnou
 bláznivou
 Puč’ mi knížku
 šťastnou
 mazlivou
 Puč’ mi knížku
 hrůznou
 s napětím
 Pak mě můžeš mít
 hned vzápětí
 Mou touhu žhaví
 básně – novely
 Knížky mě baví
 (Puč’ mi ňákou)
 Však tělo zdravý
 dál tu k hlavě mám
 Cítím se na víc
 Přijď už v neděli
 U černé kávy
 svlékneš sako
 Pak budeš hravý
 jak to z knížek znám
 Potom se nám strany slepí
 v známý příběh zdlouhavý
 Budem se cítit jak slepí
 Slepí četbou
 Krásnou kletbou
 Já vím
 Puč’ mi knížku
 krásnou
 bláznivou
 Puč’ mi knížku
 šťastnou
 mazlivou
 Puč’ mi knížku
 hrůznou
 s napětím
 Pak mě můžeš mít
 hned vzápětí
 Budem spolu znít
 v souvětích