Běž, Báro, spát

Matuška Waldemar

    D
1. Když já poznal Báru, byla ještě dítě,
                        G
   malá dáma tuze zvídavá.
    D
   Tenkrát její táta říkal důležitě,
                            G
   jak to vždycky táta říkává:

        D                   F#mi
R: Běž, Báro, spát, ó, běž, Báro, spát,
          G                           Hmi     A
   marně všechny finty zkoušíš, já je dávno zvlád.
            D                    F#mi
   Už jen, Báro, číst, úkol si, Báro, psát,
          G                            Hmi          A
   tenhle film je s hvězdičkou a musíš brzo ráno vstát,
                D
   bež, Báro, spát.

2. Pozděj v sedmnácti jela v létě s námi,
   chtěla se mnou koukat na měsíc,
   já jí řek vážně, tvůj táta je můj známý,
   pak měl jsem jí jen dlouze říct:

R: Běž, Báro...

3. Byl jsem hloupej chlap, pak vídával jsem Báru,
   všim si, jak je vážně veliká,
   jak jezdí v pátek s jiným v jeho fáru,
   protože jí zřejmě neříká:

R: Běž, Báro...