Jeden dům pro tři syny

Matuška Waldemar

     C               
1. Ruce jako led opustil jsi svět 
       G7
   tak tiše jak jsi žil 
       C
   a pohřeb nemít po neděli 
   snad by ve vsi nevěděli, 
   C
   že jsi vůbec byl.
   
        F
   A přesto jako jiný 
   chtěľs konat velké činy 
     C
   plán v tobě stokrát zrál,
                           G7
   však tys byl v jádru všední chlap,
                     C
   no a tím zůstal`s dál.
      
                  G7                 
R: Jen jeden dům svým synům dal`s 
                        C  
   lán nepřidal`s jen bláto.
   Jen jeden dům třem synům dát 
   G7              C
   málo je snad, ó táto.

2. A tak jeden syn si 
   sehnal džob až v městě L.
   možná kromě své velké 
   chuti pít, sto plánů měl.
   
   I on by asi vykonal velkou věc 
   a hrdinou se stal,
   jenže zemřel dřív, 
   byl v jádru všední chlap,
   no a tím zůstal dál.

R: Jen jeden dům svým synům dal`s...

3. Druhý ze tří synů tvých 
   usadil se prý až někde v zámoří,
   ale špatně, jak se povídá, 
   snášel hlad a příkoří.
   
   Měl kuráž nuže, dospěl i v muže 
   a byl by málem hrdinou se stal, 
   zemřel ale dřív, 
   než proslavil se činem,
   obyčejným chlápkem zůstal dál.

R: Jen jeden dům svým synům dal`s...

4. Poslední z tvých synů 
   zůstal v domě tvém sil a sklízel dál.
   měl ženu a tři děti 
   a výdajů měl víc nežli vůbec bral.
   
   On dřel a žil jak mnich, 
   v očích synků svých 
   hrdinou byl by rád, 
   neklel co byl živ, jenže zestár dřív,
   nežli moh se velkým stát.

5. A tak ptám se tě, táto, 
   proč jsi myslel pouze na to 
   co svým synům dát. 
   
   Proč neřek jsi jim radši, 
   že v životě se stači 
   krom práce jenom málo vykonat.
   
   A muž jak má žít, že dá se těžko zvážit
   jen podle toho má-li o groš víc
   a co je vlastně hrdinství 
   a kdy je z chlapa chlap –
   ó tos měl jim říct.