Měla pár letních opáknů

Matuška Waldemar

Měla pár letních opánků
no a já jí měl rád.

Znal jsem dívku, už je to řádka let,
byla krásná, všemu se smála hned.
A já v páté bé v hlavě vír a kal,
kvůli ní i verše psal.

Dbejte čísel a trpných příčestí,
když vás láká víc dívčí zápěstí,
dbejte klasiků, dbejte moudrých rad,
když vám láska nedá spát.

Měla pár letních opánků,
něžný smích, mašli v copánku,
školní dvůr plný úsměvů, 
to byl ráj našich randevú.

Měla pár letních opánků,
něžný smích, mašli v copánku.
Kdepak jsou cůpek i ten smích,
doba mých malin nezralých.

Léta s námi pádí dál a dál,
ztrácejí se tváře ba i jména.
Jen když na můj práh vstoupí v opánkách
mladá dívka, nebo žena, vzpomínka se zazelená.

Měla pár letních opánků,
něžný smích, mašli v copánku,
školní dvůr plný úsměvů, 
to byl ráj našich randevú.

Měla půvab a k tomu mléčnou pleť,
já byl štíhlý, bylo mi míň než teď,
měla útlý dřík, v očích výzvu snad
a já jak blázen jí měl rád.

Jenže s láskou bývají svízele,
ta má dívka si vzala přítele.
Závoj bílý jí kolem tváře plál
no a já jen vzpomínám.

Měla pár letních opánků,
něžný smích, mašli v copánku,
školní dvůr plný úsměvů, 
to byl ráj našich randevú.

Měla pár letních opánků,
no a já jí měl rád.