V údolí skřehotavejch vran

Matuška Waldemar

sbor:
Chtěl bych žít tam,
kde nemaj věci stín.

C
V údolí skřehotavých vran
                    Dm
žil starý vetchý Indián,
                    Em
tvář vysušenou jako kmín,
Am     Dm   F      G       C
seděl jen a hleděl na svůj stín.

   E7   Am       Em
R: Hned pryč a v dál
      Am          Em
   já cvalem koně hnal
     Am     G
   a křížem krážem
   F           E
   tohle místo hledám.

Ptám se ho:"Řekni mi, kam jít,
kde se dá život šťastně žít."
Zaskřípal jako starý mlýn:
"Zajeď tam, kde nemá nikdo stín."

R: Hned pryč a v dál já...

V údolí skřehotavých vran
byl rudoch dávno pochován.
Já ještě hledám světa klín,
kde chci žít, kde věci nemaj stín.

R: Hned pryč a v dál já...

V údolí skřehotavých vran
byl rudoch dávno pochován.
Já ještě hledám světa klín,
kde chci žít, kde věci nemaj stín.