První veselá

Kryštof

Prý ta naše kapela Vůbec není veselá 
Samé vodné - stočné - zrcadlení.. 
Jsme krajkami i pancíři... Z beskydských hor kacíři.. 
Paralelní jak loděk kymácení... 
Máme do podkroví víza... Jsme rozestlaná schíza... 
I když kvete kvítí a slunce svítí... 
Ona ta realita snová do srdcí (nám) klová... 
A každá křídla někdo zablátí ti.. 

Může být, že najdu klid... 
V bráně nocí přestanu bdít... 
A dá-li bůh rozevře se kruh... 
(Zlehka) proletím (tímhle) stoletím... 
A (někam) odletím... 

Prý ta naše kapela Je jak kulka do čela 
Přitom země je prý vážně místo skvělé 
Jak Robinsoni v matce měst, Co prsty deště svírají v pěst 
Ááá pozor, další jinotaj, ale to je (všechno co maj) 
Ano to je celé 
Máme do podkroví víza... Jsme rozestlaná schíza... 
I když kvete kvítí a slunce svítí... 
Ona ta realita snová do srdcí ráda klová... 
A každá křídla zablátí ti.. 

Může být, že najdu klid... 
V bráně nocí přestanu bdít... 
A dá-li bůh rozevře se kruh... 
(Zlehka) proletím (tímhle) stoletím... 
A (někam) odletím... 

Prý ta naše kapela i z rána půlnoc udělá... 
S vanilkovým nebem prý nevystačíš... 
Prý tenhle kůň má handicap... A mikrokosmos rychlý tep... 
Až nad ránem se proradujem k pláči 
Tyrýdytýrydytý...